Jdi na obsah Jdi na menu
 


HVĚZDNÁ BRÁNA

Hvězdná Brána je zařízení, které umožňuje cestovat mezi planetami, dimenzemi a dokonce i napříč časem.

Princip cestování časem pomocí brány je poměrně snadný stačí aby funkce brány byla ovlivněna sluneční erupcí, to složité je trefit se. V seriálu na to přišli nejprve díky nehodě, a poté toho i využili aby napravili chybné rozhodnutí uzavřít spojenectví s Asheny kdy museli za pomocí moderních astronomických přístrojů a výkoného počítače přesně předpovědět erupci.

K tomu aby červí díra přeskočila do jiné dimenze je zapotřebí velice silného energetického impulsu, slabší impuls zase presune červí díru na jinou bránu blízko té cílové.

Ale to jsou extrémy. Při běžném použití se nic podobného nestane. O bráně existuje mnoho teorií a ani její velikost není jasná, já zde budu vycházet z předpokladu že brána má průměr 8 metrů, ikdyz v seriálu své velikosti velmi často mění.

Já jsem zastánce teorie, že stojatá vodní hladina označovaná jako horizont událostí je rozhraní které přijme vstupující oběkt, uloží jeho stavbu do paměti, rozloží jej na jednotlivé molekuly a pošle ho velmi úzkou červí dírou (čím ušší tím menší energetické nároky).

Červí díra je natolik úzká že se molekuly musí posílat za sebou a až dorazí do cíle všechny, tak se podle vzorce který putuje s nimi zase složí do původní podoby a oběkt vystoupi z horizontu událostí na druhé straně. Proto je možný pouze jednosměrný provoz - interface (horizont událostí) je buď vstupní nebo výstupní, ale nedokáže být oboje zároveň.

Nicméně radiové vlny se šíří v podobě elementárních částic a ty jsou menší než molekuly a nepotrebují interface aby prošly červí dírou, proto je možná obousměrná radiová komunikace.

Pokud bychom měli velkou červí díru tak bychom nepotřebovali zádný interface, bylo by viďět skrz a byl by možný obousměrný provoz v reálném čase (brána má spoždění i několik vteřin), ikdyž podle jedné teorie červích děr jde jen o využití zakřivení prostoru a ikdyž by došlo ke zkrácení vzdálenosti, přesto bychom nějakou museli urazit a to by trvalo déle než pár vteřin. Zde je ještě mnoho nejasností. Ale velká červí díra je tak energeticky náročná že si dovolím považovat její umělé vytvoření za nemožné (narozdíl od tenké, do které se vejde jedna molekula).

To by bylo k principu. Abychom tedy mohli cestovat vesmírem pomocí červích děr, potřebujeme následující: Hvězdnou bránu - tedy velký kruh vyrobený z naquadahu s vnitřním kruhem se symboly a shevrony pro volení adresy.

Ale co je nám skryto je generátor červí díry, generátor pole interfacu a velice důležitá paměť která se stará o správné odeslání a také složení molekul. Brána rovněž obsahuje mnohá bezpečnostní zařízení a komunikační systémy pro synchronizaci celé sítě hvězdných bran, tyto systémy jsou úzce spjaty s DHD a v SGC musela carterova vytvořit jeho náhradu za pomoci pozemskách počítačů a vlastního programu, který je sice nedokonalý, ale umožňuje mnohé věci, které DHD neumí.

Až na výjimky (SGC) slouží k zadávání adres ale i k řízení nišších funkcí brány DHD (Dial Home Device) které je připojenok bráně ve většině případů podzemním vedením a obsahuje i zdroj energie pro provoz brány ale existuje i bezdrátová verze kterou antikové používali v jumperech. V nouzi je možné vytočit adresu ručně, je však nutné dodat bráně potrebnou energii.

Při otevření brány se nejprve oběví vlna nestabilní energie, odhaduji že jde o formování pole interfacu a zároveň umožňuje vyčistit prostor před bránou.

V dalším článku o bráně se budu věnovat extrémům při použití brány.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář